Testy FIP, FIV, FeLV, Hcm rodičů

Při výběru kotěte vždy ! testy rodičů na FIP, FIV, FeLV a Hcm (vše jsou smrtelné choroby, seriózní chovatel nikdy nebude mít problém s předložením všech těchto vyšetření u obou rodičů)

Primucell FIP - proti onemocnění FIP

Očkujeme vakcinou Primucell FIP na klinice v Německu, u nás bohužel není k dostání. Vakcina se může podávat pouze jedincům s negativním testem na FiP.

!!! Kotě s PP nebo bez?! Proč koupit kotě s PP !!!

Rozhodli jste se pořídit si domů živého tvorečka, koťátko, a nyní váháte nad jeho výběrem. Pořídit si ušlechtilou kočku, nebo ne? A pokud ano, tak "papírovou", nebo ne? To je dilema, které často řeší spousta začínajících kočkařů. My se Vám pokusíme s řešením tohoto problému alespoň částečně pomoci.Pokud chcete ušlechtilou kočku, líbí se Vám nějaké plemeno, tak neváhejte a pořiďte si takovou. Zde ale nastává právě problém, zda pořizovat kočku s průkazem původu (PP), nebo bez něj. Je potřeba mít na paměti následující:

 

1. Kotě bez PP ve své podstatě nenáleží k žádnému plemeni, i když je za něj vydáváno. Uvědomte si, že rodiče jsou v takovém případě bez genetického testu neprokazatelní (i když Vám bude prodávající ukazovat údajné rodiče kotěte, nemusí to být vždy pravda), a tak nikdy nevíte, co Vám vlastně z takového kotěte vyroste, protože nevíte, jestli nebyli předkové kotěte kříženci nebo příslušníci úplně jiného plemene. Pokud tedy chcete určité plemeno, zárukou je Vám právě průkaz původu kotěte.

 

2. Některá koťata bez PP jsou potomky koček s PP. To je další úskalí. Je proto nutné zapátrat, proč tomu tak je. Často jde o kočky prodané na mazlíka s tím, že na nich dál chováno nebude, většinou z důvodu exteriérových nebo dokonce zdravotních vad. Jejich potomci pak většinou tyto vady nesou dál. Člověk, který taková koťata odchová, nebývá členem žádné organizace, nemusí tak dodržovat chovatelský řád, který předepisuje, kolik vrhů může kočka mít v určité době, aby nebyla zatěžována častými porody. Pokud tedy taková kočka rodí častěji, než by rodila u organizovaného chovatele, podepisuje se to i na zdraví koťat, bývají slabší a v horší kondici.

 

3. Koťata bez PP bývají často prodávána dříve, než by měla být (doporučený věk odběru koťat od matky je alespoň 10 týdnů, ve většině organizací to bývá 12 - 13 týdnů), často neočkovaná a neodčervená. Organizovanému chovateli toto vše nařizuje chovatelský řád. Chovy bez PP nebývají většinou testované ani na základní infekční choroby, a často se stává, že u nových majitelů díky stresu z přestěhování u koťat choroba naplno propukne. Jde zejména o kočičí leukózu, infekční peritonitidu a "kočičí AIDS". Tyto nemoci jsou neléčitelné, kotě na ně zemře!!! Často Vás tak kotě bez PP vyjde dráž díky následné veterinární péči, než kotě s PP. PP sice není zárukou zdraví kotěte, seriózní organizovaný chovatel ale chovy testované má a testy Vám na požádání předloží.
Obecně lze tedy říci, že pořízení kočičky s PP je mnohem jistějším krokem. Nezapomínejte, že kočka se při dobré péči dožije i 15 - 20 let!!!

Mgr. Kateřina Horáčková

FIV/FIP/FeLV/Hcm

FIV - syndrom získané ztráty imunity

  • viróza známá v odborných kruzích od r. 1986, pro svou podobnost s nemocí AIDS u lidí bývá označována jako „kočičí AIDS“
  • virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
  • neexistuje proti němu vakcína

Virus FIV patří do skupiny lentivirů, je přítomen v krvi, ve slinách, v mlezivu a v mléce. Ve vnějším prostředí je poměrně málo stabilní - pro přenos infekce je proto nutný přímý a relativně těsný kontakt mezi kočkami. Pohlavní přenos zatím nebyl prokázán. Koťata se mohou infikovat již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem.

Virus způsobuje snížení obranyschopnosti (tzv. imunosupresi), následkem je pak snadná vnímavost kočky k infekcím, které by jinak bez problémů zvládla. Období projevu klinických příznaků je velmi dlouhé a může trvat měsíce i roky.

Fáze onemocnění:

  1. po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky, nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické příznaky, které pak vymizí
  2. kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná nosičstvím viru
  3. postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím, rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami
  4. narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k "uspání" nebo úmrtí kočky

Prevence:

  1. Testování: výsledek je znám do 5-10 minut - testují se protilátky v krvi
  2. Pokud je v rozporu výsledek testu a klinický stav kočky, je možno provést laboratorní test PCR (polymerase chain reaction), kde se prokazuje přímo genetická informace viru v krvi.
  3. Izolace pozitivních koček je nutná, aby nedocházelo k šíření viru. Kočku není třeba hned utrácet, pokud se však začnou objevovat výše uvedené příznaky, je vhodné zvážit euthanázii.

 

FeLV - kočičí leukóza (leukémie)

  • onemocnění způsobené retrovirem, který v organismu rozvíjí rozmanité klinické příznaky od poruch funkce imunitního systému až po nádorové lymfoproliferativní změny.
  • ve vnějším prostředí je virus málo stabilní, působí na něj většina používaných dezinfekčních prostředků, pro přenos infekce je proto nutný přímý kontakt mezi kočkami
  • přenos je možný slinami, mlékem, močí a nelze vyloučit ani přenos pohlavním stykem; koťata se mohou nakazit již v děloze matky

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Prevence:

  1. Testování: stejně jako u FIV je výsledek testu znám během několika minut,testuje se však přímo přítomnost antigenu (tj. viru nebo jeho části), ne protilátky, proto je možné testovat i kočky, které již byly vakcinovány proti FeLV.
  2. Pozitivní jedince izolovat (dále stejné jako u FIV)
  3. V případě negativity testu je možné provést vakcinaci kočky. V žádném případě se nedoporučuje vakcinovat netestované kočky!! (Pro možnost šíření viru mezi ostatní!!!)

 

FIP - kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)

  • onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů, postihuje nejčastěji mladé kočky

Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných původců onemocnění u koček, ale v organismu vytvářejí protilátky také, což má závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na detekci protilátek v organismu.

Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.

Onemocnění se projevuje ve dvou formách:

  1. vlhká forma, tzv. efuzivní - je charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách
  2. suchá forma, tzv. neefuzivní - organismus s virem "bojuje" a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách... Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.

Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.

Prevence:

  1. testování - koťata se doporučuje testovat od 10 týdne a opakovaně po 4 týdnech. U dospělých koček postačí testování jednou.
  2. Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV)
  3. Vakcinace

Ani jednu z těchto nemocí nelze vyléčit, pro kočku končí smrtí.

Článek vypracovala dlouholetá chovatelka perských a exotických koček a majitelka chovatelské stanice OREANTA*CZ Jana Makovcová ve spolupráci s MVDr. Danielem Petrákem.

 

Hcm

HCM, neboli hypertrofická kardiomyopatie koček, je onemocnění srdečního svalu. Diagnóza je určena po klinickém vyšetření, RTG vyšetření hrudníku a USG vyšetření srdce. Odběrem krve zjistíme možné poškození orgánů vlivem nedostatečného okysličování. Pacient dobře reagující na terapii může přežívat měsíce až roky. Pokud pacient nedostatečně odpovídá na terapii a dochází k rychlé progresi onemocnění, přežití může být krátké, řádově několik dnů až týdnů.